Kolik stojí přijímání plateb kartou v roce 2026: z čeho se skládá poplatek a co ho zdražuje

Přijímání plateb kartou stojí malou firmu v Česku obvykle zhruba 1 až 2 % obratu kartou, pokud započtete i nájem terminálu a další pevné položky; u e-shopů a provozů s malými útratami to bývá víc. Částka na výpisu se skládá ze tří vrstev – mezibankovního poplatku (dostává ho banka, která kartu vydala; u spotřebitelských karet v EU je zastropován na 0,2 % u debetních a 0,3 % u kreditních karet), poplatků karetních společností a marže acquirera – a k tomu z pevných poplatků za terminál, paušál nebo bránu. Všechna čísla v tomto článku jsou ilustrativní; skutečnou cenu zjistíte jen z písemné nabídky. Vlastní obrat si dosaďte do kalkulačky poplatku za platby kartou.

Kdo se na platbě kartou podílí

U běžné platby kartou (čtyřstranné schéma, typicky Visa a Mastercard) vystupují čtyři strany:

Obchodník platí jeden poplatek obchodníka (anglicky merchant service charge, MSC) acquirerovi. Acquirer z něj zaplatí mezibankovní poplatek vydavateli a poplatky schématu a zbytek je jeho marže. U třístranných schémat (kde vydavatel i acquirer jsou jedna společnost) je struktura jiná a pravidla pro strop mezibankovního poplatku se na ně vztahují jen omezeně.

Podrobně jednotlivé vrstvy rozebírá článek mezibankovní poplatek, poplatky karetních společností a marže acquirera.

Složky celkových nákladů

Celkové náklady na přijímání karet nejsou jen procento z transakce. Do měsíčního účtu vstupují:

• procentní poplatek z transakce (paušální sazba nebo součet složek u interchange++),
• pevný poplatek za transakci (u některých nabídek, typicky desítky haléřů až korunové částky; pro malé útraty citelný),
• nájem nebo splátka terminálu, případně měsíční paušál za SoftPOS nebo platební bránu,
• minimální měsíční poplatek, pokud obrat nedosáhne sjednané hranice,
• poplatky za chargebacky, převod měn, rychlejší výplatu, papírové výpisy nebo SIM kartu terminálu,
• DPH z nájmu terminálu (platební služby samy jsou od DPH osvobozené – viz DPH a účtování poplatků).

Modelový výpočet: jedna kavárna, jeden měsíc

Ilustrativní příklad, nikoli ceník konkrétního poskytovatele:

Všimněte si, že pevný poplatek 0,50 Kč tvoří u průměrné platby 250 Kč dalších 0,2 % obratu. U servisu s průměrnou platbou 2 000 Kč by stejný pevný poplatek znamenal jen 0,025 %. Proto se u malých útrat vyplácí hledat nabídky bez pevné složky, u velkých útrat naopak nižší procento. Jak tytéž výpočty vycházejí pro tři různé provozy, ukazuje článek modelové výpočty měsíčních poplatků.

Co cenu zvyšuje a co snižuje

Pravidla, která platí v roce 2026

• Strop mezibankovních poplatků: nařízení (EU) 2015/751 omezuje mezibankovní poplatek u spotřebitelských debetních karet na 0,2 % a u spotřebitelských kreditních karet na 0,3 % hodnoty transakce (čl. 3 a 4). Na firemní karty se strop nevztahuje.
• Rozpis poplatků: acquirer musí podle čl. 9 téhož nařízení nabízet a účtovat poplatky rozepsané podle kategorií a značek karet, pokud ho obchodník písemně nepožádá o souhrnnou sazbu, a podle čl. 12 uvádět u transakcí poplatek obchodníka i mezibankovní poplatek.
• Zákaz příplatku: podle § 254 odst. 2 písm. a) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, nesmíte za platbu spotřebitelskou kartou s regulovaným mezibankovním poplatkem požadovat příplatek – viz příplatek za platbu kartou.
• DPH: platební služby jsou osvobozené podle § 54 odst. 1 písm. d) zákona č. 235/2004 Sb.; nájem terminálu je zdanitelné plnění.
• EET 2.0: od 1. 1. 2027 se podle zákona č. 180/2026 Sb. evidují kontaktní tržby včetně bezhotovostních – viz EET 2.0 a platby kartou.

Platební brány pro e-shopy mají vlastní specifika (3-D Secure, vyšší sazby, zadržení výplaty) – shrnuje je článek platební brána pro e-shop.

Jak postupovat, když chcete náklady snížit

1. Vezměte poslední tři měsíční výpisy od acquirera a spočítejte efektivní sazbu (všechny poplatky ÷ obrat kartou) podle návodu efektivní sazba z výpisu.
2. Zjistěte, jaký podíl obratu tvoří firemní a zahraniční karty – ty cenu zvedají nejvíc.
3. Požádejte stávajícího poskytovatele o rozpis sazeb podle druhu karty a o nabídku jiného cenového modelu.
4. Poptejte dvě až tři další nabídky na stejný modelový měsíc (postup výběru).
5. U vyšších částek zvažte jako doplněk QR platby a okamžité platby.

Časté otázky

Je 1 % z platby kartou hodně, nebo málo?

Nelze říct obecně. Pro provoz s převahou spotřebitelských karet z EU a vyšším obratem může být 1 % paušální sazby nad tím, co by vyšlo u interchange++. Pro malý provoz s nízkým obratem a nájmem v ceně to může být rozumná cena. Rozhoduje efektivní sazba včetně pevných položek.

Proč platím u zahraničních karet víc?

U karet vydaných mimo Evropský hospodářský prostor neplatí evropský strop mezibankovních poplatků a karetní společnosti účtují vyšší poplatky za přeshraniční zpracování. Acquirer to promítne do vyšší sazby nebo zvláštní položky.

Mohu poplatky přenést na zákazníka?

Příplatek u spotřebitelských karet zakazuje zákon. Poplatky jsou běžný provozní náklad, který promítnete do cen zboží a služeb stejně jako nájem nebo energie.

Kde zjistím, kolik platím dnes?

Na měsíčním výpisu nebo ve vyúčtování od acquirera. Podle nařízení (EU) 2015/751 vám musí poskytovat informace o poplatcích u jednotlivých transakcí, nejméně souhrnně jednou měsíčně, pokud jste se tak dohodli.

Zdroje

• Česká národní banka – dohled nad poskytovateli platebních služeb, okamžité platby
• Česká obchodní inspekce – dozor nad obchodníky, příplatky za platby kartou
• Zákony pro lidi – zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, a zákon č. 235/2004 Sb., o DPH
• e-Sbírka – oficiální znění předpisů
• EUR-Lex – nařízení (EU) 2015/751 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (vyhledejte číslo 32015R0751)